Odpověď: 

Přerušení dovolené – § 219 odst. 1 zák. práce

Přerušení dovolené je upraveno v § 219 odst. 1 zákoníku práce. Zde je uvedeno: „Nastoupí-li zaměstnanec během dovolené vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení v ozbrojených silách, byl-li uznán dočasně práce neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje; to neplatí, určil-li zaměstnavatel čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny nebo na dobu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení na žádost zaměstnance. Dovolená zaměstnankyně se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené a zaměstnance také nástupem rodičovské dovolené.“

K přerušení dovolené dochází ze zákona, není nutná dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem. Výjimka je pouze v případech, kdy zaměstnavatel určí čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny nebo na dobu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení na žádost zaměstnance.

Příklad: Zaměstnanec od pondělí čerpá týden dovolené. Ve středu je uznán dočasně práce neschopným. Dovolená se od středy přerušuje.

 

Doby, na které zaměstnavatel nesmí dovolenou určit – § 217 odst. 4 zák. práce

V § 217 odst. 4 zákoníku práce je uvedeno: „Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu (zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění), ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost.“

Uvedu na příkladech.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel zaměstnanci určil dovolenou na jeden týden. Zaměstnanec mu před nástupem dovolené oznámí, že např. ve středu se zúčastní pohřbu dědy. Na středu mu zaměstnavatel může určit dovolenou jen na žádost zaměstnance. Je logické, že zaměstnanec o dovolenou na tento den žádat nebude. V tomto případě mu zaměstnavatel na středu dovolenou určit nesmí!!!

Příklad č. 2

Zaměstnavatel zaměstnanci určil dovolenou na jeden týden od pondělí do pátku. Zaměstnanec mu v úterý oznámí, že se ve středu zúčastní pohřbu dědy. Protože se nejedná o přerušení dovolené, zaměstnanec ve středu čerpá dovolenou.

Pozn. autora: Zaměstnavatel, který jedná v souladu s dobrými mravy, zaměstnanci ve středu poskytne náhradu mzdy z titulu překážky v práci a zaměstnanec tak ušetří jeden den dovolené!!!

 

Určení dovolené na svátek – § 219 odst. 2 zák. práce

V § 219 odst. 2 zákoníku práce je uvedeno: „Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.“

Z výše uvedeného, zejména z § 217 odst. 4 zákoníku práce, vyplývá, že zaměstnavatel může určit čerpání dovolené i na svátek, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem. Není tedy pravdivé tvrzení, že to není možné.

Ovšem tento svátek se mu do dovolené nezapočítává.

Uvedu na příkladu: Zaměstnavatel písemně 14 dnů předem oznámí zaměstnanci nástup dovolené na týden od 24. 12. do 30. 12. 2018, kde jsou tři svátky. Tento jeho pokyn je zákonný. Ovšem zaměstnanci se celkový nárok na dovolenou sníží pouze o dva dny, a nikoliv o pět dnů!!!