Dotaz: Jsem zaměstnán v jedné obchodní společnosti a jsem členem závodního výboru odborové organizace. Na webu Odborového svazu UNIOS byla srozumitelně vysvětlena problematika poskytování stravenek a rozdíl mezi stravenkou a stravným.
Ještě prosím odpovědět na tyto dvě otázky:
1. Jakým způsobem máme poskytovat zaměstnancům stravenky. Musí být stravenky poskytnuty zaměstnanci předem, nebo zpětně až po uplynutí kalendářního měsíce?
2. Jakým způsobem se vypočítává částka, kterou si zaměstnavatel může dát do nákladů, a zda to podléhá dani z příjmů na straně zaměstnance.
Prosím o vysvětlení, nejlépe na příkladech.
Odpověď:
Dotaz č. 1
Žádný obecně platný právní předpis neupravuje, kdy mají být stravenky poskytnuty. V praxi se používají dva způsoby jejich poskytnutí, a to:
- buď poskytnutí stravenek dopředu na příslušný měsíc,
- nebo poskytnutí stravenek po skončení měsíce podle počtu odpracovaných směn.
Výhodou poskytnutí stravenek dopředu (zálohově) je, že zaměstnanci dostávají stravenky od prvního dne svého nástupu do zaměstnání. Nevýhodou jsou problémy s případným vrácením stravenek, např. při dlouhodobé nemoci nebo při ukončení pracovního poměru.
Výhodou druhého způsobu je, že odpadají problémy s případným vymáháním stravenek za předchozí měsíc, zejména při dlouhodobé nemoci nebo při skončení pracovního poměru. Nevýhodou je to, že první měsíc po nástupu do zaměstnání zaměstnanec nemá stravenky k dispozici, obdrží je zpětně.
Jaký způsob poskytování stravenek zaměstnavatel zvolí, bude záležet na jeho rozhodnutí. Poskytování stravenek doporučuji sjednat v kolektivní smlouvě. Tam, kde odbory nepůsobí, navrhuji upravit poskytování stravenek ve vnitřním předpisu.
Odbory budou zřejmě prosazovat poskytování stravenek dopředu.
Logicky se dá odůvodnit i poskytování stravenek zpětně. Analogicky se zde dá použít ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce, kde je uvedeno:
„Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.“
Z výše uvedeného lze učinit závěr, že i stravenky je možné poskytovat až po vykonání práce, tj. zpětně.
Dotaz č. 2
Problematiku uvedenou v dotaze upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů v § 24 odst. 2 písm. j) bod číslo 4. Zde je uvedeno, které výdaje (náklady) jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné a může si je dát do nákladů.
Z tohoto ustanovení zákona o daních z příjmů, konkrétně z § 24 odst. 2 písm. j) bod 4, vyplývá, že se jedná o výdaje (náklady) vynaložené na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.
Tento dotaz bude nejvhodnější vysvětlit na příkladech.
Nejprve je nutné vypočítat maximální výši příspěvku na stravování, kterou si zaměstnavatel může v letošním roce dát do nákladů. Jak je výše uvedeno, jedná se maximálně o 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Horní hranice stravného zde v roce 2019 činí 97 Kč.
Výpočet: 70 % z 97 Kč = 67,90 Kč, zaokrouhleno na 68 Kč.
Příklad č. 1
Výše stravenky činí 100 Kč.
55 % z této částky činí 55 Kč. Tuto částku, tj. 55 Kč, si zaměstnavatel dá do nákladů – jedná se o daňově uznatelnou částku.
Zbylou část ceny, tj. 45 Kč, hradí zaměstnanec nebo zaměstnavatel například ze sociálního fondu nebo oba každý určitou částkou.
Například:
Příklad č. 2
Výše stravenky činí 150 Kč.
55 % z této částky činí 82,50 Kč.
Tato částka je vyšší než maximální částka (68 Kč), kterou si zaměstnavatel letos může dát do nákladů. Zaměstnavatel si proto může dát do nákladů částku ve výši 68 Kč, a nikoliv 82,50 Kč.
Zbylou část ceny stravenky ve výši 82 Kč (150 – 68) opět hradí zaměstnanec nebo zaměstnavatel například ze sociálního fondu nebo oba každý určitou částkou.
Například:
Vzhledem tomu, že se jedná o nepeněžní plnění, na straně zaměstnance je hodnota stravování vždy v plné výši od daně z příjmů osvobozena. Vyplývá to z § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Nepřetržitý denní odpočinek | Právní | |||||||
Dovolená při nerovnoměrně rozvržené pracovní době | Právní | |||||||
Zdravotní způsobilost vykonávat práci | Právní | |||||||
Pracovní doba | Právní | |||||||
Ošetřovné při uzavření škol a školek | Právní | |||||||
Minimální mzda, zaručený plat | Právní | |||||||
Osobní příplatek a plán dovolených | Právní | |||||||
Kolektivní vyjednávání | Právní | |||||||
Práce přesčas | Právní | |||||||
Náhradní volno za práci přesčas | Právní | |||||||
Překážky v práci a náhradní volno | Právní | |||||||
Překrývání směn | Právní | |||||||
Mzda za práci přesčas | Právní | |||||||
Překážky v práci | Právní | |||||||
Nošení jmenovky | Právní | |||||||
Práce přesčas | Právní | |||||||
Zaměstnanec pracující v noci | Právní | |||||||
Osobní příplatek | Právní | |||||||
Přeložení a pracovní cesta | Právní | |||||||
Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou | Právní |