Poradenství
Cesta do zaměstnání a pracovní cesta
06.12.2019 | Poradenství | Od našich členů | Přečteno: 2 288x

Dotaz: Vykonávám povolání, kde velice často jezdím na pracovní cesty. Prosím stručně a především srozumitelně vysvětlit, kdy končí cesta do zaměstnání a kdy začíná pracovní cesta. Většinou jezdím vlakem nebo autobusem. Dočetl jsem se, že to je mimo jiné důležité pro posouzení, zda se jedná o pracovní úraz. Jde mně pouze o tuzemské pracovní cesty.

Odpověď: Máte pravdu. Úraz, který zaměstnanec utrpí na cestě do zaměstnání, není podle § 271k odst. 3 zákoníku práce pracovním úrazem. Úraz, který zaměstnanec utrpí na pracovní cestě, pracovním úrazem je. Je proto nutné stanovit, kdy končí cesta do zaměstnání a kdy začíná pracovní cesta.

V úvodu bude vhodné vysvětlit pojmy „místo výkonu práce“ a „pracovní cesta“, které jsou pro vysvětlení této právní problematiky důležité. Protože se často „zaměňuje“ místo výkonu práce s pojmem pravidelné pracoviště, bude zřejmě vhodné vysvětlit i pojem „pravidelné pracoviště“, který je důležitý pro účely poskytování cestovních náhrad.

I.   Místo výkonu práce

Místo výkonu práce je podstatná náležitost pracovní smlouvy. Pracovní smlouva musí tento údaj obsahovat. Místo výkonu práce může být jedno nebo více. Vždy bude důležité, o jakého zaměstnavatele a především o jaký druh práce se jedná. Například u montéra bude místo výkonu práce celé území ČR. V případě např. ekonoma, mzdové účetní bude místo výkonu práce jedno.

II. Pracovní cesta

Pracovní cestou se podle § 42 zákoníku práce rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce.

III. Pravidelné pracoviště – viz § 34a zákoníku práce, který zní:

„Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.

Pravidelné pracoviště je tedy velice důležitým údajem pro účely poskytování cestovních náhrad. Pokud bude pravidelné pracoviště sjednáno v pracovní smlouvě, potom je třeba ho sjednat v dalších ujednáních pracovní smlouvy, např. takto: Pro účely poskytování cestovních náhrad se jako pravidelné pracoviště sjednává Hradec Králové. Zásadně nedoporučuji ho sjednat tímto způsobem: Místo výkonu práce celé území ČR; pravidelné pracoviště Pardubice. Toto ujednání může způsobit řadu problémů s jeho výkladem. Nepřesně se zde sjednává místo výkonu práce a pravidelné pracoviště tzv. dohromady, vedle sebe. Jak je výše uvedeno, pravidelné pracoviště je třeba sjednat na jiném místě, v dalších ujednáních pracovní smlouvy. Jestliže pravidelné pracoviště nebude sjednáno a místo výkonu práce bude sjednáno šířeji než jedna obec, bude pravidelným pracovištěm místo, kde nejčastěji začínají pracovní cesty.

Nyní k Vašemu dotazu.

Pro kvalifikovanou odpověď na Váš dotaz bude rozhodující použitý dopravní prostředek. V úvodu bude vhodné uvést, že podmínky pracovní cesty, zejména dobu a místo a ukončení pracovní cesty, způsob dopravy atd., určuje zaměstnavatel. Vyplývá to z § 153 zákoníku práce.

1. vlak

Cesta do zaměstnání končí a pracovní cesta začíná příchodem – vstupem zaměstnance na vlakové nádraží. Pracovní cesta zde končí opuštěním nádraží.

2. autobus

Cesta do zaměstnání končí a pracovní cesta začíná příchodem – vstupem zaměstnance na autobusové nádraží. Pracovní cesta zde končí opuštěním nádraží.

Podle jiného výkladu, pracovní cesta zde začíná až odjezdem vlaku nebo autobusu podle jízdního řádu.

S tímto právním názorem zásadně nesouhlasím, protože vůbec nepřihlíží například k tomu, že zaměstnanec se raději dostaví na nádraží dříve, aby si např. zajistil místo. Stejně nelogické by bylo, kdyby pracovní cesta končila podle příjezdu uvedeného v jízdním řádu. Jestliže by totiž např. vlak měl zpoždění, což je běžné, pracovní cesta by skončila v době, kdy zaměstnanec ještě jede.

Podle mého názoru je tento výklad v rozporu s § 2 občanského zákoníku, kde je mimo jiné uvedeno: „každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dále je zde je nutné použít základní zásady pracovněprávních vztahů uvedené v § 1a zákoníku a § 18 zákoníku práce, kde je uvedeno: „Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.“

 

3. osobní automobil, motocykl, kolo

Cesta do garáže nebo k místu, kde je postaven motocykl nebo kolo, je cestou do zaměstnání. Pracovní cesta zde začíná nasednutím do automobilu, na motocykl nebo kolo. Zde je nutné uvést, že než zaměstnanec „vyjede“, je povinen učinit některé úkony, např. u auta zkontrolovat stav benzínu, stav světel, kapalin, nahuštění pneumatik atd. Rovněž je logické, že zavře vrata garáže. Tyto úkony jsou nepochybně úkony nutné před začátkem pracovní cesty. Úraz, který zaměstnanec proto utrpí např. při nahušťování pneumatik, při kontrole světel, při zavírání garáže, je úrazem pracovním. Zřejmě by se proto dal obhájit i právní názor, že pracovní cesta zde začíná již vstupem do garáže, a nikoliv až nasednutím do automobilu.          

Já se osobně přikláním k tomuto právnímu názoru, protože je pro zaměstnance nejpříznivější.

V závěru této části odpovědi bude vhodné ještě uvést: Jestliže zaměstnanec k pracovní cestě použije vlastní osobní automobil bez souhlasu zaměstnavatele, není zaměstnavatel povinen mu uhradit případnou škodu na tomto dopravním prostředku. Vyplývá to z § 265 odst. 3 zákoníku práce.

4. letadlo

 Zde je podle mého názoru nutné rozlišit dva případy:

  1. Letiště je v místě trvalého bydliště zaměstnance

V tomto případě cesta do zaměstnání končí a pracovní cesta začíná příchodem zaměstnance na terminál letiště.

Podle jiného výkladu zde pracovní cesta začíná až ve stanovenou dobu odletu.

S tímto právním názorem zásadně nesouhlasím. Odkazuji se na výše uvedené odůvodnění k bodu 1. a 2. odpovědi.

  1. Letiště není v místě trvalého bydliště zaměstnance

Zaměstnanec se zde musí nějakým způsobem dostat na letiště. Jestliže použije vlak nebo autobus, i zde cesta do zaměstnání končí a pracovní cesta začíná vstupem zaměstnance na vlakové nebo autobusové nádraží a končí opuštěním nádraží.

V závěru odpovědi bude vhodné uvést následující. Právní úprava přesně neupravuje právní problematiku začátku a konce cesty do zaměstnání, a kdy začíná pracovní cesta. Je to celkem logické, protože to ani není možné. Je tedy třeba každý případ posuzovat podle výše uvedených výkladových pravidel uvedených v § 1a, § 18 zákoníku práce a § 2 občanského zákoníku, vždy „případ od případu“.

Do systému vložil:
JUDr. ZRUTSKÝ Jaromír
Témata
pravo
Další články
Bezpečnostní přestávky řidičů svozu odpadů
Přestávky v práci a pracovní doba
Potvrzení o zaplacení členských příspěvků
Dar od zaměstnavatele
Daňové přiznání ZO
Přestávka v práci
Záčátek dnů pracovního klidu
Prohloubení kvalifikace
Zásada rovného zacházení v oblasti odměňování
Zásada rovného zacházení a diskriminace v pracovněprávních vztazích
Příspěvek na Vánoce pro členy
Stravenkový paušál za 12hodinovou směnu
Výkazy v rejstříku
Podpis kolektivní smlouvy
Práce přesčas
Náhradní volno za práci přesčas
Nová právní úprava dovolené pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Překážky v práci a náhradní volno
Mzda za práci přesčas
Cestovní náhrady