Máme zde únor, nejkratší měsíc v roce. Ten letošní ale bude o trochu delší, protože opět nastala doba, kdy si k jeho osmadvaceti dnům přidáváme jeden – den přestupný – navíc. A právě o přestupném dni a přestupném roce si zde něco málo nyní povíme.
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce, v souvislosti s čímž rozlišujeme rok tropický a kalendářní. Zatímco kalendářní rok má 365 dní, rok tropický, tedy doba, za kterou Země oběhne okolo Slunce, trvá 365,24219 dne, neboli 365 dní 5 hodin 48 minut a 45 sekund. Mezi tímto rokem a rokem kalendářním je tak odchylka necelého čtvrtdne, respektive tropický rok je o 11 minut kratší než 365 a čtvrtdne. Vykompenzovat tyto hodiny navíc je nesmírně důležité, protože bez toho by se za nějakou dobu kalendářní rok se střídáním přírodních cyklů natolik rozešel, že by děti o letních prázdninách pobíhaly ve sněhu.
Jako první se rozdíl mezi tropickým a kalendářním rokem pokusil před více než 2000 lety vyrovnat římský císař Julius Caesar, podle nějž byl i kalendář pojmenován. Juliánský kalendář účinný od roku 45 před naším letopočtem pracoval se zaokrouhlením odchylky na jeden čtvrtden a vždy jednou za čtyři roky vložil na konec února jeden den navíc.
Tímto se však problém úplně nevyřešil, protože právě oněch 11 minut se za tu řadu století nastřádalo a v 16. století už byl kalendářní rok o celých deset dní delší než tropický. A s tím bylo potřeba něco udělat. S reformou přišel roku 1582 papež Řehoř XIII., který přebytečných deset dní úplně zrušil, a aby podobnému rozchodu zamezil i v budoucnu, zavedl určité výjimky. Připadne-li přestupný rok na celé století, tedy 1800, 1900, 2000 a tak dále, přidá se den navíc pouze v tom případě, že je číslo dělitelné 400. Pokud jím dělitelné není, má daný rok pouze 365 dní. Proto roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, rok 2000 však ano. Tento princip je opravdu přesnější a zajistil, že se náš kalendář rozejde s tropickým rokem teprve až okolo roku 3200, a to jen o jeden den.