Zpravodaj
Koronavirus a podpora ze strany státu – stav ke dni 2. 6. 2020
03.06.2020 | Zpravodajství OS | Pro členy svazu | Přečteno: 2 560x

Upozorňujeme na důležité kroky státu mající pomoci překonat současnou krizi kolem pandemie koronaviru.

Aktualizované údaje                        

A. Zaměstnanci

1. Ošetřovné

Dne 27. 3. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.

Tento zákon umožňuje vyplácet ošetřovné i po vyčerpání původní podpůrčí doby v délce 9, resp. 16 kalendářních dnů, a to po celou dobu, kdy z důvodu mimořádných opatření budou uzavřeny školy, školky a další podobná zařízení. Dochází k posunu věkové hranice a ošetřovné lze v této době čerpat při péči o děti mladší 13 let. Oprávněné osoby se mohou při péči o dítě vícekrát vystřídat. Bez věkového omezení je možno ošetřovné čerpat při péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost), pakliže došlo k uzavření zařízení, které jim jinak péči poskytuje. Zákon má zpětnou účinnost, tzn. pokrývá i období, pokud už někomu uplynula původní podpůrčí doba, nebo nárok ještě nečerpal. Výše vyplácené dávky činila do dne 31. 3. 2020 v kontextu s níže uvedenou úpravou 60 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Dne 6. 5. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 230/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.

Tento zákon stanovuje nejzazší hranici, do kdy lze shora popsané ošetřovné pobírat, na dobu nejdéle do dne 30. 6. 2020. Zejména však mění (i zpětně) výši ošetřovného ode dne 1. 4. 2020 do dne 30. 6. 2020 tak, že se výše vyplácené dávky zvyšuje na 80 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. V neposlední řadě po dobu mimořádného opatření suspenduje použití § 39 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, a tím rozšiřuje (zpětně) nárok i na zaměstnance činné na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce, a to po dobu trvání těchto dohod a jestliže byly tyto dohody uzavřeny přede dnem 11. 3. 2020. Nárok na ošetřovné vznikne také tehdy, pokud byli tito zaměstnanci na základě těchto dohod účastni nemocenského pojištění v únoru 2020 a potřeba ošetřování vznikla za trvání této dohody v březnu 2020, kdy už zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění.

Ošetřovné, které bylo vyplaceno ode dne 1. 4. 2020 v nižší výši, než stanovuje tato nová úprava, se doplatí bez žádosti do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Dne 27. 5. 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů.

Tento zákon v části páté, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení, přináší (další) změnu zákona č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, ve znění zákona č. 230/2020 Sb., a to v tom směru, že podmínka péče o dítě z důvodu uzavření školského či jiného obdobného zařízení pro děti se pro účely vzniku nároku na dávku považuje za splněnou i tehdy, pokud zaměstnanec dítě do takového zařízení neumístí s ohledem na možné ohrožení jeho zdraví nebo zdraví jiných osob, které s ním žijí v domácnosti, v důsledku výskytu koronaviru, nebo z jiných vážných důvodů. Za jiný vážný důvod se považuje zejména výrazné omezení kapacity či provozní doby zařízení, nebo nastavený režim omezujících opatření. Důvod neumístění dítěte do zařízení (školy) uvede zaměstnanec na zvláštním tiskopisu (upravený výkaz péče o dítě) zveřejněném ode dne 27. 5. 2020 na webových stránkách ČSSZ (zde). Obdobné platí i v případě péče o osoby závislé na pomoci jiných osob aspoň ve stupni I (lehká závislost).

Zjednodušeně řečeno, nárok na ošetřovné trvá i po otevření škol či jiných obdobných zařízení pro děti, pakliže zaměstnanec na předepsaném tiskopisu zaškrtne z nabízených variant důvod, proč dítě do školy neumístil, eventuálně sám v předvolbách neuvedený důvod vypíše.

Tato nová úprava má zpětnou účinnost, tzn. lze takto postupovat i v případě, že zaměstnanec dítě do otevřeného zařízení (školy) neumístil před účinností tohoto zákona, a to v období ode dne 1. 5. 2020.

Podrobněji zde (tisková zpráva ČSSZ).

2. Neuspokojené splatné mzdové nároky

Dne 19. 5. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 248/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Tento zákon reaguje na nedávno přijatou úpravu insolvenčního práva v tzv. lex covid justice (z. č. 191/2020 Sb.), jíž bylo stanoveno, že po dobu ode dne 24. 4. do 31. 8. 2020 se k podanému věřitelskému insolvenčnímu návrhu nepřihlíží. To by však znamenalo, že by zaměstnanci nemohli své splatné mzdové nároky prostřednictvím Úřadu práce ČR několik měsíců vymáhat. Nyní přijatý zákon tuto situaci napravuje, když opět umožňuje Úřadu práce ČR vyplatit (alespoň částečně) mzdové nároky zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti, a to poté, co (úřad) obdrží usnesení insolvenčního soudu, kterým je věřitel (zaměstnanec) vyrozuměn, že k jeho insolvenčnímu návrhu se nepřihlíží; má se za to, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti okamžikem, kdy Úřad práce ČR takové usnesení obdrží poprvé.

B. Zaměstnavatelé – příspěvek na náhradu mezd zaměstnanců s cílem zachování pracovních míst – Program Antivirus

U tohoto programu došlo k úpravě původně deklarovaných parametrů, přičemž podle verze schválené vládou dne 31. 3. 2020 poskytuje stát kompenzaci pouze zaměstnavatelům, jejichž mzdové prostředky nejsou kryty veřejnými rozpočty (čímž je vyloučeno poskytnutí příspěvku na náhradu platů), a to ve dvou režimech. Zavedení třetího režimu je nyní v legislativním procesu.

1. Režim A

  • nařízení karantény zaměstnanci

Je dána důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance dle § 191 zákoníku práce. Zaměstnanci náleží dle § 192 zákoníku práce po dobu prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného vyměřovacího základu.

  • nemožnost přidělovat zaměstnanci práci z důvodu mimořádných opatření vlády

Zaměstnavateli je nařízeno na základě usnesení vlády o přijetí krizových opatření v souvislosti s výskytem nákazy COVID-19 uzavření provozu. Jde o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce, zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

V tomto režimu se zaměstnavateli poskytuje příspěvek ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však 39 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance.

2. Režim B

  • nemožnost přidělovat zaměstnanci práci z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců zaměstnavatele

Jde o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce, a to v návaznosti na existenci důležitých osobních překážek v práci na straně významné části zaměstnanců dle § 191 zákoníku práce. Významnou částí zaměstnanců se pro tyto účely rozumí alespoň 30 % zaměstnanců firmy, provozovny nebo jiné organizační části dle provozní situace zaměstnavatele. V tomto případě zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

  • omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření (či obecně výpadků výroby) u dodavatele, včetně zahraničí – prostoj

Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 207 písm. a) zákoníku práce. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku.

  • omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření v místě odbytu zaměstnavatele (ČR i zahraničí) – částečná nezaměstnanost

Jde o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 209 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel nemůže z uvedených důvodů zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

V tomto režimu stát poskytuje zaměstnavateli příspěvek ve výši 60 % vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však 29 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance.

Poskytnutí příspěvků z Programu Antivirus je podmíněno splněním řady podmínek:

- týká se jen firem v podnikové sféře,

- zaměstnavatel striktně dodržuje zákoník práce,

- zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě a nesmí mu být dána výpověď,

- zaměstnanec musí být v pracovním poměru a musí se účastnit nemocenského a důchodového pojištění,

- zaměstnavatel musí vyplatit mzdu a odvést odvody.

Žádosti přijímá ode dne 6. 4. 2020 Úřad práce ČR, který také na základě uzavřené dohody s každým zaměstnavatelem, který splní shora uvedené podmínky, vyplácí příspěvky z tohoto programu. Komunikace s Úřadem práce ČR probíhá bezkontaktně, žádosti i vyúčtování se vyplňují prostřednictvím elektronických formulářů. Příspěvek lze žádat za období ode dne 12. 3. 2020. Vláda deklarovala poskytování příspěvků původně do konce dubna 2020, což následně prodloužila do konce května 2020 a usnesením vlády ze dne 25. 5. 2020 ovšem pouze, co se týče režimu B, až do konce srpna 2020.

Další detaily, podrobný manuál včetně videonávodů k vyplnění žádosti o příspěvek a k vyplnění vyúčtování vyplacených náhrad mezd jsou zveřejněny na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (zde).

C. Zaměstnavatelé, OSVČ

1. Provozní úvěry

Program Úvěr COVID – příjem žádostí ukončen

Bezúročný úvěr od 500 tis. Kč do 15 mil. Kč na dobu max. 2 let s až ročním odkladem splátek. Je určen pro malé a střední podniky, pokud u nich došlo k opoždění plnění, pozastavení plnění nebo zrušení plnění z obchodních kontraktů z důvodu opatření k zamezení šíření koronavirové infekce. Lze jej využít na pořízení drobného hmotného nebo nehmotného majetku, na pořízení a financování zásob a na další provozní výdaje.

Program COVID II

Navazuje na předchozí program, byť je částečně transformován tak, aby mohlo dojít k uspokojení většího množství žadatelů. V tomto případě se jedná o úvěry od komerčních bank, kdy Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. bude poskytovat podnikatelům záruky a přispívat na úhradu úroků až do výše 1 mil. Kč. U tohoto programu není stanovena spodní hranice úvěru, horní hranice 15 mil. Kč zůstává nezměněna. Předpokládaná doba ručení je 3 roky. Zaručovaný komerční úvěr je možné využít výhradně na úhradu provozních výdajů jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál, zásoby apod. Úvěr nelze využít na investiční výdaje nebo refinancování jiných úvěrů. Přijímání žádostí bylo zahájeno dne 2. 4. 2020. Z tohoto programu není možno podpořit podniky v Praze.

Program Záruky COVID plus

Záruky poskytuje Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. (dále jen „EGAP“) a jsou určeny pro velké exportně orientované podniky s minimálně 250 zaměstnanci za účelem udržení likvidity potřebné k zachování provozu těchto podniků, přičemž podíl vývozu na celkových tržbách v roce 2019 musí dosahovat minimálně 20 %, do čehož se počítají i výrobní dodávky pro jiného exportéra. Program není určen firmám, které měly existenční problémy ještě před vyhlášením nouzového stavu, nebo firmám, jejichž převážná ekonomická činnost spočívá v oblasti dopravy, ubytování, cestovního ruchu a hazardu. EGAP poskytuje záruky za úvěry v rozmezí od 5 mil. Kč do 2 mld. Kč, maximálně do výše 25 % ročního obratu firmy. Přijímání žádostí o garanci probíhá online. S žádostí o záruku za pohledávku se na EGAP obrací přímo úvěrující banka. Výše poskytovaného krytí činí až 80 % úvěru. Úvěry lze využít na provozní náklady, pracovní kapitál i inovace a zkvalitnění výroby. Příjem žádostí byl zahájen dne 5. 5. 2020.

Program COVID III – před spuštěním

Je určen pro OSVČ i podniky do 500 zaměstnanců včetně podnikatelů v zemědělství, kteří působí v České republice. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. bude poskytovat záruky za úvěry sjednané s komerčními bankami. Max. výše úvěru 50 mil. Kč. Max. výše záruky bude až 90 % jistiny úvěru pro podnikatele do 250 zaměstnanců a až 80 % jistiny úvěru pro podnikatele s až 500 zaměstnanci. Program se bude realizovat jako portfoliová záruka pro komerční úvěrové instituce na provozní úvěry poskytnuté do konce roku 2020. Podnikatel žádá o úvěr u komerční banky, která má uzavřenu smlouvu o portfoliovém ručení pro Program COVID III s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a. s.

2. Nájem

Dne 27. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání.

Ode dne účinnosti tohoto zákona do dne 31. 12. 2020 nemůže pronajímatel jednostranně ukončit nájem nebo podnájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti a slouží-li tento prostor nebo místnost alespoň převážně k podnikání, pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného v důsledku mimořádného opatření, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti. To platí, pokud prodlení nastalo v době ode dne 12. 3. 2020 do dne 30. 6. 2020. Nájemce doloží pronajímateli důvody prodlení do 15 dnů ode dne, kdy nastalo první prodlení s placením nájemného. Právo pronajímatele ukončit nájem z jiných důvodů zůstává nedotčeno.

Pokud následně do konce roku 2020 nájemce neuhradí všechny pohledávky na nájemném, které se staly splatné ode dne 12. 3. 2020 do dne 30. 6. 2020, má pronajímatel právo vypovědět nájem s délkou výpovědní doby 5 dnů. Toto právo má pronajímatel také tehdy, pokud prohlásí nájemce, že tyto pohledávky ve stanovené době neuhradí.

Pronajímatel může po ukončení mimořádných opatření, nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel.

3. Snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Dne 27. 5. 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů.

Tento zákon v části první, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení, umožňuje zaměstnavatelům jako poplatníkům odklad plateb sociálního pojištění (24,8 % z hrubých mezd) za měsíce květen, červen a červenec 2020 až do dne 20. 10. 2020. Využije-li zaměstnavatel tohoto odkladu, zaplatí sice penále, ovšem ve výměře snížené o 80 % oproti zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanovené výši. Podmínkou pro snížení penále je, že zaměstnavatel za uvedené kalendářní měsíce řádně odvedl pojistné za své zaměstnance. Zákon také zakotvuje důležitou zásadu, že dluh takto vzniklý v období ode dne 21. 6. 2020 do dne 20. 10. 2020 se nepovažuje za dluh pro účely vydávání potvrzení o bezdlužnosti příslušnou OSSZ; nebrání tak případnému čerpání dotací či jiných podpor v současné koronavirové krizi.

D. OSVČ

1. Finanční příspěvek – „ošetřovné“ pro OSVČ

Pod č. 109/2020 Sb. bylo vyhlášeno usnesení vlády ČR ze dne 19. 3. 2020 č. 262 o přijetí krizového opatření, kterým vláda schválila finanční příspěvek pro OSVČ – ošetřovné a uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu jej poskytovat, pokud na stejné dítě/děti nečerpá tento nebo jiný kompenzační příspěvek žádná jiná osoba.

O příspěvek lze žádat ode dne 1. 4. 2020 za měsíc březen 2020 u Ministerstva průmyslu a obchodu, na jehož webových stránkách je zveřejněna příslušná žádost. Parametry pro čerpání příspěvku jsou nastaveny obdobně jako při rozšíření ošetřovného dle nově přijatého zákona č. 133/2020 Sb. Výše příspěvku činí 424 Kč za kalendářní den v měsíci březnu 2020, od dubna 2020 pak 500 Kč za kalendářní den. O dotaci se žádá každý kalendářní měsíc. Za měsíc duben 2020 budou žádosti přijímány ode dne 11. 5. 2020. Dle rozhodnutí vlády bude příspěvek vyplácen i za měsíc červen 2020.

2. Odpuštění minimálních plateb na důchodové pojištění

Dne 27. 3. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.

Tento zákon promíjí OSVČ povinnost platit minimální zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní měsíce březen až srpen 2020, přičemž pro účely počítání doby pojištění se tyto zálohy považují za zaplacené a pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se předmětné kalendářní měsíce považují za vyloučenou dobu. Ten, kdo platí vyšší než minimální zálohu, doplatí rozdíl až při vyúčtování v roce 2021.

3. Odpuštění minimálních plateb pojistného na zdravotní pojištění

Dne 27. 3. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 134/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Tímto zákonem se OSVČ promíjí povinnost platit zálohy na pojistné na zdravotní pojištění za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 co do jejich minimální výše.

4. Pozastavení elektronické evidence tržeb

Dne 27. 3. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

Tímto zákonem byla po dobu nouzového stavu a dalších tří měsíců po jeho ukončení pozastavena elektronická evidence tržeb, což znamená, že po tuto dobu žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby.

Dne 3. 6. 2020 nabude účinnosti zákon č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

Tímto zákonem dochází k prodloužení období, po které je pozastavena elektronická evidence tržeb, a to až do konce letošního roku.

5. Kompenzační bonus

Dne 15. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Tento zákon přiznává jednorázový příspěvek ve výši 25 000 Kč za období ode dne 12. 3. 2020 do dne 30. 4. 2020 (tj. 500 Kč za jeden kalendářní den uvedeného období) osobám samostatně výdělečně činným podle zákona upravujícího důchodové pojištění, které vykonávají svoji činnost jako hlavní, eventuálně jako vedlejší, pokud však současně nevykonávají zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, prohlásí-li, že tuto činnost nemohly zcela nebo zčásti vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení. Podmínkou je, že OSVČ byla ke dni 12. 3. 2020 aktivní, případně se stala aktivní později v rozhodném (bonusovém) období za předpokladu, že její činnost byla přerušena po dni 31. 8. 2019 (sezónní podnikání).

Souběh kompenzačního bonusu a podpory v nezaměstnanosti za tentýž den je vyloučen. Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro posuzování nároku na dávky státní sociální podpory a dávky hmotné nouze. Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.

Žádost o kompenzační bonus se podává místně příslušnému finančnímu úřadu, splnění podmínek se dokládá čestným prohlášením, součástí žádosti je rovněž uvedení účtu, na který mám být bonus vyplacen. Není-li žádost podána do 60 dnů po skončení bonusového období, nárok na kompenzační bonus zaniká. Finanční správa začala žádosti přijímat již ode dne 9. 4. 2020.

Dne 8. 5. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 234/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS Co-V2.

Tento zákon navazuje na zákon předchozí a prodlužuje období, za které lze žádat kompenzační bonus, přičemž toto období člení na první bonusové období, což je ode dne 12. 3. do dne 30. 4. 2020 (původní úprava předchozího zákona), druhé bonusové období, což je ode dne 1. 5. do dne 8. 6. 2020, a na případné třetí bonusové období, které by mohla stanovit nařízením vláda v rámci období ode dne 9. 6 do dne 31. 8. 2020 pro dny, kdy by trvala krizová opatření. Výše příspěvku pro druhé bonusové období zůstává na částce 500 Kč za kalendářní den. Žádosti o příspěvek za druhé bonusové období je možno podávat ode dne 7. 5. 2020.

Zákon dále rozšiřuje svoji působnost i na OSVČ, které sice vykonávají také činnost, v jejímž důsledku jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec, jedná-li se však o činnost pedagogickou.

Dne 3. 6. 2020 nabude účinnosti zákon č. 262/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Tímto zákonem dochází k dalšímu rozšíření okruhu subjektů, jež mohou čerpat kompenzační bonus, o společníky společností s ručením omezeným založených za účelem dosažení zisku, a to za přesně vymezených podmínek. Zákon dopadá pouze na společníky – fyzické osoby, činné ke dni 12. 3. 2020, přičemž společnost, ve které působí, může mít pouze dva takové společníky, nebo sice více společníků, kteří jsou ovšem členy jedné rodiny v pokolení přímém, sourozenci, manželé či partneři; v obou případech pak platí, že jejich podíl není představován kmenovým listem. Nárok je dále podmíněn tím, že společník nesmí být účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec s výjimkou zaměstnání u dané společnosti s ručením omezeným, nesmí na sebe čerpat v daném období příspěvek z Programu Antivirus, nesmí čerpat bonus již jako OSVČ. Nárok je také vyloučen v případě společníků společností s ručením omezeným, které byly v bonusovém období v úpadku či likvidaci, nebo byly označeny jako nespolehliví plátci či nespolehlivé osoby podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. Společnost s ručením omezeným musí být daňovým rezidentem ČR, EU nebo EHP a jejím minimálním prokazatelným obratem za rok 2019 bude 180 000 Kč anebo je předpoklad dosažení takového obratu v letech 2020 nebo 2021. Společníku může nárok vzniknout pouze jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným; splnění podmínek se v takovém případě posuzuje ve vztahu ke každé takové společnosti samostatně.

V neposlední řadě nejsou z okruhu subjektů kompenzačního bonusu v důsledku této novely nadále vyloučeny osoby samostatně výdělečné činné, které jsou sice účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci, avšak to pouze jako dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, nebo osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

6. Rozšíření působnosti zákona o spotřebitelském úvěru

Dne 24. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon, jehož účinnost není omezena pouze na dobu mimořádných opatření, rozšiřuje působnost (a ochranu) zákona o spotřebitelském úvěru i na podnikající fyzické osoby co do maximální výše smluvní pokuty a sjednaného úroku v případě prodlení trvajícího déle než 90 dnů.

E. Úpravy v oblasti státní sociální podpory, sociálních služeb a zaměstnanosti

Dne 14. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 160/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii v roce 2020.

Tímto zákonem je umožněno, aby všichni ti, kteří pobírají přídavek na dítě, příspěvek na bydlení nebo zvýšený příspěvek na péči, nemuseli pro nárok na výplatu ve druhém čtvrtletí roku 2020 dokládat Úřadu práce ČR příjmy a náklady na bydlení za první tři měsíce roku 2020. Automaticky jim bude přiznána dávka ve stejné výši jako v prvním čtvrtletí tohoto roku. Stejně bude postupováno i v případě nároku na výplatu dávky ve třetím čtvrtletí letošního roku za předpokladu, že bude ke dni 1. července 2020 omezen provoz krajských poboček Úřadu práce.

V případě, že se příjemcům dávek změnily příjmy či zvýšily náklady na bydlení, a v důsledku toho mají nárok na zvýšení dávky, mohou tyto změny Úřadu práce ČR doložit, jakmile je to možné; změna bude zohledněna od měsíce, kdy se Úřad práce ČR tuto informaci dozví.

Dne 14. 4. 2020 nabyl účinnosti další zákon z dílny MPSV, a to č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon stanovuje, že po dobu mimořádných opatření se nekrátí výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce o náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Dotčený zaměstnavatel také nemusí po uvedenou dobu dokládat svou bezdlužnost.

Po dobu mimořádných opatření se také nevyžaduje doklad o bezdlužnosti od zaměstnavatelů, kteří žádají o příspěvky z Programu Antivirus. Dále dohody uzavírané mezi Úřadem práce ČR a zaměstnavateli v rámci Programu Antivirus nabývají okamžité účinnosti bez potřeby vyčkávat na jejich zveřejnění v registru smluv.

V zákoně o zaměstnanosti došlo k úpravě definice bydliště občana ČR, za které se nyní považuje nejen adresa místa trvalého pobytu na území ČR, ale také adresa místa, kde se obvykle na území ČR zdržuje. Dále o zprostředkování zaměstnání už není nutno žádat pouze osobně. A v neposlední řadě uchazeči o zaměstnání již nemusí dokládat potvrzení o nemoci nebo ošetření či vyšetření tentýž den, ale do tří kalendářních dnů od jeho vydání. Úpravy zákona o zaměstnanosti jsou trvalého charakteru, neomezují se pouze na dobu mimořádných opatření.

F. Úvěry a hypotéky

Dne 17. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19.

Nově přijatý zákon umožňuje běžným spotřebitelům, OSVČ či firmám odložit splátky úvěrů, které byly sjednány a čerpány přede dnem 26. 3. 2020 (u hypoték postačuje, že došlo ke sjednání přede dnem 26. 3. 2020). Je nerozhodné, zda úvěr byl sjednán u bankovní či nebankovní instituce. Možnost odkladu se nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní a revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu a také na úvěry, u kterých ke dni 26. 3. 2020 nastalo prodlení se splácením delší než 30 dnů.

Úvěrující společnost splátky odloží na základě oznámení úvěrovaného subjektu (dlužníka), jehož obsahem je sdělení, že dlužník má v úmyslu využít ochranné doby z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19, a to do konce října letošního roku, neuvede-li dlužník, že má v úmyslu využít zkrácenou ochrannou dobu do konce července tohoto roku. Neoznačí-li dlužník v oznámení konkrétní úvěr, má se za to, že se oznámení týká všech úvěrů mezi stranami. Deklarovaný důvod odkladu se neprokazuje a věřitel jej nezkoumá. Odkládají se splátky od následujícího měsíce po doručení oznámení věřiteli.

I po dobu odkladu splátek se dluh (úvěr) nadále úročí podle uzavřené smlouvy. Firmy budou tento úrok platit průběžně i během odložení splátky jistiny, spotřebitelé a OSVČ jej zaplatí později, po splacení celé jistiny. U spotřebitelů je navíc výše úroku zastropována na úrovni repo sazby ČNB navýšené o 8 procentních bodů (tj. k dnešnímu dni na 9 %), nebyl-li sjednán úrok nižší. Úrok naběhlý během odkladu splátek nebude mít vliv na výši splátek, ty zůstanou i nadále ve smluvené výši, pouze dojde k přepočtu doby splácení.

Odklad splátek je bezpoplatkový a nepovede k negativnímu zápisu do registru dlužníků.

Dne 24. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon, jehož účinnost není omezena pouze na dobu mimořádných opatření, zastropuje výši sjednaného úroku v situaci, kdy prodlení spotřebitele trvá déle než 90 dnů, a rozšiřuje působnost (a ochranu) zákona o spotřebitelském úvěru i na podnikající fyzické osoby, u kterých zároveň stanovuje maximální výši smluvních pokut. Novela dopadá také na již existující smluvní vztahy, pokud k prodlení došlo po dni její účinnosti. Cílem nové úpravy je omezit pád dlužníků do dluhové pasti.

G. Bydlení

Dne 24. 4. 2020 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 202/2020 Sb., kterým se stanoví cenové moratorium nájemného z bytů.

Toto nařízení zajišťuje, že nelze po dobu ode dne jeho účinnosti do dne skončení mimořádných opatření při epidemii zvyšovat nájemné z bytu.

Vláda dne 1. 6. 2020 schválila nové nařízení vlády, kterým toto moratorium ukončuje, neboť pominuly důvody pro jeho další trvání. Nové (zrušující) nařízení vlády nabude účinnosti po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Dne 27. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 209/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

Ode dne účinnosti tohoto zákona do dne 31. 12. 2020 nemůže pronajímatel jednostranně ukončit nájem bytu, domu, nebo jejich části, je-li jeho účelem uspokojování bytových potřeb nájemce (obdobně platí i pro podnájem) pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného převážně v důsledku mimořádného opatření, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu plateb. To platí, pokud prodlení nastalo v době ode dne 12. 3. 2020 do dne následujícího po ukončení mimořádného opatření, nejpozději však do dne 31. 7. 2020. Nájemce bez zbytečného odkladu doloží pronajímateli důvody prodlení prostřednictvím potvrzení příslušného úřadu práce ČR, kterému musí předložit odpovídající doklady (formu a obsah stanoví metodický pokyn MPSV). Ochrana se nevztahuje na hrazení nákladů na služby. Právo pronajímatele ukončit nájem z jiných důvodů zůstává nedotčeno.

Pokud následně do konce roku 2020 nájemce neuhradí všechny pohledávky na nájemném, které se staly splatné ode dne 12. 3. 2020 do dne následujícího po ukončení mimořádného opatření, resp. nejpozději do dne 31. 7. 2020, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Toto právo má pronajímatel také tehdy, pokud prohlásí nájemce nebo se stane nepochybným, že tyto pohledávky ve stanovené době neuhradí.

Pronajímatel může po ukončení mimořádných opatření, nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel, zejména pokud by v jejich důsledku neměl ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen. Pokud se v této věci strany nedohodnou, rozhodne o zrušení nájmu k návrhu pronajímatele soud.

Zákon také umožňuje příjemcům úvěru od Státního fondu rozvoje bydlení na žádost (která je bezpoplatková) odložit splatnost splátek jistiny a příslušenství až do dne 30. 11. 2020, doloží-li, že důvody neschopnosti splácet tkví v mimořádných opatřeních.

A v neposlední řadě zákon prodlužuje lhůtu pro doručení vyúčtování služeb a energií spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů do dne 1. 9. 2020.

H. Tzv. lex covid justice

Dne 24. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu.

Jedná se o významný zákon z dílny Ministerstva spravedlnosti, který umožňuje na žádost dotčené osoby prominutí zmeškání lhůt k provedení úkonu v občanském soudním řízení, ve správním soudnictví, v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení (netýká se zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení o příklepu stran prodeje nemovitých věcí), v insolvenčním řízení (nelze využít, týká-li se zmeškaný úkon věci, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto, nebo bylo zmeškáno odvolání či námitky proti rozhodnutí, které již nabylo právní moci), v řízení podle zákona o Ústavním soudu, v řízení o uspokojení majetkového nároku podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, v řízení o žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech, popř. umožňuje požádat o navrácení lhůty k provedení úkonu v trestním řízení, to vše z důvodů, které musí tkvít ve vydaných mimořádných opatřeních, jež znemožňovala či podstatně ztěžovala učinit předmětný úkon. Podle druhu řízení lze návrh na prominutí lhůty k provedení úkonu podat do 3-15 dnů od ukončení či zrušení mimořádného opatření, přičemž s návrhem je nutno spojit i zmeškaný úkon, nebyl-li již učiněn.

Tento zákon rovněž po omezenou dobu zavádí zvláštní opatření ve vztahu k insolvenčnímu řízení, např. odchylnou úpravu doručování, suspenduje povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh, zakotvuje, že do dne 31. 8. 2020 se k insolvenčním návrhům podaným věřiteli nepřihlíží, že lze dlužníku na jeho návrh přiznat osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení  v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, i tehdy, je-li hodnota plnění, které obdrželi nezajištění věřitelé nižší než 30, resp. 50 % jejich pohledávek, a to za předpokladu, že dlužník prokáže, že tohoto plnění nebylo dosaženo v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření, anebo v případě schváleného reorganizačního plánu umožňuje dlužníkovi požádat o dočasné přerušení plnění tohoto plánu, a to až na dobu nejdéle do dne 31. 12. 2020 či upravuje dobu rozhodnou pro odporovatelnost právních úkonů dlužníka.

Insolvenčního práva se týká také institut mimořádného moratoria nově vložený do insolvenčního zákona. Dlužník, který je podnikatelem a který nebyl ke dni 12. 3. 2020 v úpadku, může v době do dne 31. 8. 2020 podat insolvenčnímu soudu před zahájením insolvenčního řízení, příp. po jeho zahájení k návrhu jiné osoby, návrh na mimořádné moratorium. Smyslem tohoto institutu je dát dlužníku prostor pro překonání hrozícího úpadku. Lhůty k uplatnění práv vůči dlužníku po dobu trvání mimořádného moratoria nezačínají nebo dále neběží.

Po dobu mimořádných opatření přináší zákon také zvláštní úpravu ve vztahu k právnickým osobám, co se týče rozhodování právnických osob (rozhodování písemnou formou mimo zasedání nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání), možného prodloužení funkčního období člena voleného orgánu právnické osoby (max. tři měsíce po skončení mimořádného opatření), resp. obnovení funkce v případě uplynutí funkčního období mezi dnem přijetí mimořádného opatření a dnem účinnosti tohoto zákona, prodloužení lhůty pro projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace (max. tři měsíce po skončení mimořádného opatření, nejdéle do dne 31. 12. 2020).

Další oblastí úpravy předmětného zákona jsou zvláštní opatření ve vztahu k výkonu rozhodnutí a exekucím. Do dne 30. 6. 2020 nesmí soudy provést výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nebo prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, ledaže povinný písemně oznámí, že má soud ve výkonu rozhodnutí pokračovat, nebo výkonem rozhodnutí jsou vymáhány pohledávky výživného, náhrady újmy způsobené ublížením na zdraví nebo náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy. Sepsané movité věci může soud zajistit jen v případě zvláštního zřetele hodném. Pro exekuční řízení platí uvedené příkazy obdobně. Tato úprava se vztahuje i na řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona s výjimkou případů, kdy byl již udělen příklep. V případě výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu se do dne 31. 12. 2020 blokace nevztahuje na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce.

Zvláštní úprava ve vztahu k prodlení v novém zákoně stanoví, že prokáže-li dlužník, že peněžitý dluh včas nesplnil v důsledku mimořádných opatření, lze po něm po dobu prodlení, nejdéle do dne 30. 6. 2020, požadovat sankce pouze do výše stanovené předpisem upravujícím úroky z prodlení. Tato úprava se vztahuje pouze na prodlení, které nastalo ode dne 12. 3. 2020, a nepoužije se na závazky, které vznikly ze smluv uzavřených po datu účinnosti tohoto zákona.

Změna občanského soudního řádu, která bude trvalá, se týká jednak zakotvení zásady, že při výkonu rozhodnutí srážkami z jiných příjmů se z odstupného vypočítávají srážky zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše odstupného. Jednak došlo ke změně max. výše pohledávek (k okamžiku zahájení dražebního jednání), kdy soud výkon rozhodnutí prodejem nemovité věcive kterém má povinný místo trvalého pobytu, zastaví (nejedná-li se o pohledávky výživného, náhrady újmy způsobené ublížením na zdraví nebo trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům), z 30 000 Kč na 100 000 Kč bez příslušenství.

Ch. Tzv. lex voucher (zájezdy)

Dne 24. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS Co-V2 na odvětví cestovního ruchu.

Tento speciální zákon zavádí ochrannou dobu, což je doba, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, pokud

a) tento peněžitý dluh (tj. povinnost vrátit platbu) vznikl pořadateli zájezdu v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § 2535 nebo § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku (stručně řečeno zájezd nemohl nebo nebude moci být realizován z důvodu zásahu vyšší moci) a zároveň

b) se jedná o zájezd, který měl být zahájen v termínu ode dne 20. 2. do dne 31. 8. 2020.

Jen jsou-li splněny tyto dvě podmínky současně, může pořadatel zájezdu využít ochranné doby, (dočasně) nevrátit zákazníkovi uhrazené finanční prostředky a vystavit mu poukaz na (náhradní) zájezd nejméně v hodnotě veškerých plateb uhrazených jím nebo v jeho prospěch. Poukaz je platný po dobu trvání ochranné doby, což je až do dne 31. 8. 2021, neskončí-li tato doba podle tohoto zákona dříve. Poukaz předá pořadatel zájezdu zákazníkovi v listinné, event. elektronické podobě, přičemž tento musí být zajištěn pro případ úpadku pořadatele zájezdu.

Následně k žádosti zákazníka je pořadatel zájezdu povinen mu nabídnout náhradní zájezd ve stejné nebo vyšší jakosti, jaká byla sjednána v původní smlouvě o zájezdu. Neučiní-li tak do 30 dnů od doručení žádosti zákazníka, ochranná doba končí. Pokud zákazník nepožádá pořadatele zájezdu o náhradní zájezd nebo nevyužije nabídky pořadatele zájezdu na uzavření (nové) smlouvy o zájezdu, je pořadatel zájezdu povinen vrátit zákazníkovi veškeré uhrazené platby do 14 dnů od skončení ochranné doby, tj. (až) do dne 14. 9. 2021.

Poukaz na zájezd může odmítnout pouze v zákoně vymezená skupina zákazníků:

- držitel průkazu osoby se zdravotním postižením

- osoba vedená v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání

- osoba těhotná

- osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou

- osoba starší 65 let  

- osamělý rodič pečující o nezaopatřené dítě

- zaměstnanec, který nemohl po dobu nejméně 30 dnů konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 a 209 zákoníku práce

- škola a školské zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.

V takovém případě končí ochranná doba oznámením o odmítnutí poukazu, poukaz musí být pořadateli zájezdu vrácen. Podmínky pro odmítnutí, tj. status zákazníka, musí být splněny v okamžiku doručení oznámení pořadatele zájezdu o využití ochranné doby.

Zákon řeší také zánik smlouvy o zájezdu dle § 2533 občanského zákoníku (odstoupení ze strany zákazníka bez uvedení důvodu) v případě zájezdu, jehož termín zahájení spadal do období ode dne 20. 2. do dne 31. 8. 2020, a bylo zaplaceno odstupné. V takovém případě pořadatel zájezdu vydá k žádosti zákazníka poukaz na zájezd v hodnotě nejméně 10 % zaplaceného odstupného, a to do 14 dnů ode dne, kdy zákazník požádal. O vydání poukazu lze požádat pouze do 3 měsíců ode dne zániku smlouvy. Platnost takového poukazu je 12 měsíců ode dne vydání.

Pořadatel zájezdu je povinen jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem písemně poučit zákazníka o jeho právech podle tohoto zákona, a to nejpozději při vystavení poukazu na zájezd nebo zániku smlouvy podle § 2533 občanského zákoníku.

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo na svých webových stránkách metodický pokyn pro cestovní kanceláře (zde). Cestovní kanceláře tak velmi dobře vědí, co jim tento zákon umožňuje, a co nikoliv.

Do systému vložil:
Mgr. ŠEBKOVÁ Ester
Další články
OS UNIOS SLAVÍ 30 LET
Jednoduché účetnictví pro základní organizace OS UNIOS
Hezké Vánoce a šťastný nový rok
Podpořte Den protestů ČMKOS i svým podpisem
Přijďte na demonstraci „Za lepší budoucnost ČR“ dne 27. 11. 2023 ve 12.00 hod. na Palachovo náměstí v Praze
Protestní setkání odborových svazů rozpočtových a příspěvkových organizací
Děkujeme, že jste podepsali petici organizovanou ČMKOS proti odchodu do důchodu v 68 letech a za dřívější odchod do důchodu v náročných profesích.
Podporujeme stávkovou pohotovost ČMKOS
ČMKOS vyhlásila stávkovou pohotovost
Cíle kolektivního vyjednávání 2023
Bylo, nebylo
Sportovní hry v Jetřichovicích
Demonstrace proti chudobě
Chystáme se na demonstraci
Sportovní hry v Jetřichovicích budou!
Turistika Kostelec u Zlína
Manifestační mítink ČMKOS
23. červen – Mezinárodní den veřejných služeb
Reakce odborových svazů veřejných služeb a správy na výsledky vyjednávání o platech na rok 2022
Výzva POS OS UNIOS na pořadatelství svazových sportovních her 2023