Dánsko – Tripartitní jednání předcházejí běžnému vyjednávání ve veřejném sektoru
Řada odborových svazů ve veřejných službách se účastní jednání se zaměstnavateli a vládou o řešení nerovnosti v odměňování a nedostatku zaměstnanců. V září vláda předložila návrhy na poskytnutí 3 miliard dánských korun (400 milionů eur) na pokrytí vyšších platů sociálních pracovníků, zdravotních sester a pracovníků v předškolním vzdělávání a péči. Vláda chce, aby součástí dohody bylo zajištění dodatečných hodin pro pracovníky na částečný úvazek. Zvýhodněni mají být také zaměstnanci věznic, pro které jsou připraveny dodatečné finanční prostředky. Tato jednání probíhají krátce před běžným tříletým vyjednáváním o hlavních dohodách, které se týkají místní a regionální správy a státního sektoru, a jsou od něj oddělena. Vyjednávací tým odborů tvoří zástupci pěti odborových svazů veřejných služeb – FOA , DSR, HK Kommunal, HK Stat a BUPL – spolu se zástupcem konfederace FH.

Španělsko – Odbory požadují závazek ukončit spor na ministerstvu spravedlnosti
V době, kdy pokračují jednání o sestavení nové vlády po parlamentních volbách, které se konaly minulý měsíc, navrhlo ministerstvo spravedlnosti vyjednat dohodu o ukončení dlouhotrvajícího sporu s federací veřejných služeb FSC-CCOO a dalšími odborovými svazy. V reakci na to tři odborové svazy požadují od ministerstva spravedlnosti veřejný závazek splnit požadavky, které vedly k mobilizaci a stávce. Odbory požadovaly zlepšení platových a pracovních podmínek pro většinu ze 45 000 zaměstnanců ministerstva. Ministerstvo zatím souhlasilo se zvýšením platů advokátů, soudců a státních zástupců, kteří tvoří asi 7 % zaměstnanců. Ministryně spravedlnosti Pilar Llopová uvedla, že jednání budou obnovena, jakmile bude jmenována nová vláda, ale odbory varovaly, že pokud se tak nestane, obnoví své protestní akce. Odborům je jasné, že pouze dohoda založená na zlepšení platových a pracovních podmínek, jak ji navrhl stávkový výbor loni v dubnu, může otevřít dveře k dohodě.

Nizozemsko – Komunální zaměstnavatelé učinili nabídku, ale nemocniční zaměstnavatelé nic
Organizace zaměstnavatelů v místní samosprávě VNG přišla s nabídkou 4% navýšení mezd pro rok 2024. Odborový svaz FNV to uznal jako zahájení řádných jednání, tvrdí však, že to zdaleka nedosahuje jeho hlavního požadavku na 8% zvýšení platů vedle paušálního navýšení o 100 eur. VNG musí také ještě reagovat na řadu dalších otázek, včetně dovolené a předčasného odchodu do důchodu. Jednání budou pokračovat 30. října, kdy FNV rovněž vznese obavy týkající se pracovní zátěže. Zaměstnavatelská organizace univerzitních zdravotnických středisek mezitím ještě nepřišla s konkrétní nabídkou v rámci vyjednávání, kde FNV rovněž usiluje o 8% zvýšení platů.

Německo – Pracovníci v energetice dostanou během 19 měsíců přidáno 10,5 %.
Odborové svazy ver.di a IGBCE vyjednaly novou mzdovou dohodu, která se týká přibližně 25 000 pracovníků ve 130 energetických společnostech ve východním Německu. Po neadekvátní nabídce zaměstnavatelů v polovině září zorganizovaly odbory výstražné stávky v sedmi městech a dlouhá jednání 27. září nakonec vedla k dohodě, která přináší 6% zvýšení mezd zpětně od 1. září 2023 a 4,5% zvýšení od 1. listopadu 2024. Dohoda platí od 1. září 2023 do 31. března 2025. Zvýšení pro stážisty se pohybuje od 160 do 190 eur v roce 2023 a od 55 do 85 eur v roce 2024. Všichni zaměstnanci rovněž obdrží do 31. ledna 2024 kompenzační platbu za inflaci ve výši 2 000 eur.

Rakousko – Odbory plní mzdové požadavky v soukromé zdravotní a sociální péči
Odborové svazy vida a GPA zahájily vyjednávání v soukromém sektoru zdravotní a sociální péče s požadavkem na 15% zvýšení platů s minimální částkou 400 eur. V tomto sektoru pracuje 130 000 zaměstnanců a odbory požadují opatření, která by řešila skutečnost, že mzdy jsou v průměru o 22 % nižší než průměrný výdělek v zemi. GPA a vida také tvrdí, že veřejné financování existuje a že zaměstnavatelé v sektoru musí zajistit, aby dostali od vlády podporu na pokrytí zvýšení mezd a zajištění větší atraktivity sektoru a pomoci řešit nedostatek personálu. Kromě platů odbory požadují také více dovolených a kratší pracovní dobu s tím, že mnoho pracovníků odchází z odvětví kvůli náročným pracovním podmínkám.

Itálie – Svazy podepsaly překlenovací dohodu v oblasti soukromé sociální péče
Federace veřejných služeb Fp-Cgil, Cisl-Fp a Uil-Fpl podepsaly krátkodobou dohodu se zaměstnavateli soukromého sektoru v sociální péči AIOP, která platí od 1. října 2023 do 30. června 2024. Jejím cílem je zajistit zlepšení platových a pracovních podmínek přibližně 30 000 pracovníků, kteří na novou dohodu čekají již 11 let. Záměrem je, aby dohoda překlenula mezeru do doby, než bude vyjednána nová dohoda pro celé odvětví, přičemž vyjednávání o ní by mělo začít v lednu 2024. Do té doby se zaměstnancům zvýší mzdy o 118 až 301 eur a zlepší se také odměny za noční směny, odměny za služby a bonusy za produktivitu.

Finsko – Konečně se dohodla dohoda pro osobní asistenty
Po téměř devíti měsících se odborovému svazu JHL podařilo vyjednat zlepšení platových a pracovních podmínek osobních asistentů, ale až poté, co pracovníci v tomto odvětví poprvé vstoupili do stávkové pohotovosti. Klíčovým cílem odborů bylo snížit rozdíl mezi odměňováním osobních asistentů a úrovní mezd v ostatních odvětvích sociální péče. Jako kompenzace za zpoždění při dokončování dohody bude vyplacena částka 400 eur (upravená podle počtu hodin a délky služby). Dojde k různému navýšení platů podle výše mzdy, a to od 3,98 % do 6,77 % k 1. lednu 2024 a poté od 4,79 % do 6,53 % k 1. červenci 2024. Odbory hodnotí výsledek, který zahrnuje nové platové tarify a dodatečné odměny za dlouhé směny, pozitivně. Vzhledem k tomu, že si JHL uvědomuje potřebu vyššího navýšení pro tuto skupinu zaměstnanců, podařilo se jí vyjednat navýšení, které je vyšší než celkový trend na trhu práce, což se v budoucnu může ukázat jako nemožné, pokud budou realizovány vládou navrhované reformy trhu práce.

Švédsko – Nová dvouletá dohoda v ústřední státní správě
Odborový svaz státních zaměstnanců ST, který je součástí skupiny vyjednávacích svazů OFR/S,P,O, uzavřel 30. září novou kolektivní smlouvu se švédskou Agenturou pro zaměstnavatele ve státní správě. Celkový vývoj mezd bude v průběhu dvou let činit 7,4 % v souladu s vývojem mezd v odvětví exportního průmyslu. Na jednotlivých pracovištích proběhnou místní jednání, která určí, jak bude navýšení rozděleno. Dohoda rovněž stanoví lepší příplatek za dovolenou, dodatečnou dovolenou, takže oba rodiče budou mít nárok na volno na návštěvu mateřské kliniky, a větší jistotu zaměstnání s šestiměsíčním přizpůsobovacím obdobím pro přemístění na žádost zaměstnavatele namísto dvou měsíců jako dnes.

Evropa – Studie poukazuje na špatnou kvalitu práce pro nezbytné pracovníky
Výzkumná agentura Eurofound zveřejnila politickou zprávu, která zdůrazňuje potřebu řešit špatnou kvalitu pracovních míst u řady základních profesí, mimo jiné v oblasti zdravotnictví a péče, potravinářských systémů, úklidu a nakládání s odpady, dopravy a ochranných služeb, jakož i u manuálních pracovníků obecně. Zpráva tvrdí, že zdraví a pohoda těchto pracovníků byly ohroženy během pandemie COVID-19 a jsou ohroženy i po skončení pandemie, což přispívá k nedostatku pracovních sil, který v těchto odvětvích přetrvává. V politickém přehledu se uvádí, že kritické profese, které se potýkají s nedostatkem pracovníků, jako jsou například pracovní místa ve zdravotnictví a péči, lze pro pracovníky zatraktivnit zlepšením kvality práce a sladěním jejich odměňování s jejich hodnotou pro společnost. Zpráva rovněž tvrdí, že mnoho skupin kriticky důležitých pracovníků pracuje v profesích a odvětvích, které jsou z hlediska pohlaví velmi nevyvážené. Tvrdí proto, že zlepšení kvality pracovních míst a rozvoj udržitelných pracovních postupů je klíčem k podpoře vytváření rozmanitější pracovní síly a rozšíření skupiny potenciálních pracovníků.

Chorvatsko – Odbory jsou zklamány vládní nabídkou 3% navýšení platů
Odborový svaz zdravotnických pracovníků HSSMS-MT informuje, že ve druhém kole jednání o platech ve veřejném sektoru vláda předložila nabídku 3% navýšení spolu s navýšením vánočního bonusu o 67,73 eur na 300 eur a navrhovaným velikonočním bonusem ve výši 70 eur. To je v rozporu s původním požadavkem odborů veřejného sektoru na 15% zvýšení platů spolu s bonusy ve výši 300 eur na Vánoce i Velikonoce a dalšími bonusy. Vláda tvrdí, že zavedení nového platového systému v roce 2024 bude znamenat zvýšení platů o 14 %. Odbory však tvrdí, že vyšší zvýšení je nutné již nyní, kdy není zaručeno, že nová platová struktura přinese 14 % pro všechny zaměstnance, spolu s další nejistotou, co bude výsledkem parlamentních voleb v příštím roce. Jednání budou pokračovat 20. října.

Irsko – Protestní akce ve zdravotnictví kvůli personálnímu obsazení
Členové odborových svazů Fórsa a SIPTU podnikají nebo plánují protestní akce kvůli personálnímu obsazení. Akce odborového svazu Fórsa se týká konkrétních vedoucích a administrativních pracovníků zaměstnaných ve veřejně financovaných zdravotnických zařízeních a je protestem proti zmrazení náboru. Spor byl v průběhu září téměř vyřešen, ale výkonný orgán pro zdravotní služby na poslední chvíli návrh dohody stáhl. Mezitím radiologové ve dvou velkých nemocnicích hlasovali drtivou většinou pro protestní akci až po stávku ve sporu o bezpečnou úroveň personálu. Výsledek je důsledkem několikaměsíční frustrace z problémů s náborem a udržením pracovníků, kvůli nimž členové SIPTU čelí značnému pracovnímu zatížení navíc při 20% personálním deficitu. V samostatném sporu mají oba odborové svazy spolu s odborovým svazem INMO od 17. října zahájit totální akci, aby se pokusily dosáhnout dlouhodobého požadavku na obnovení platů ve veřejně financovaných dobrovolnických agenturách poskytujících zdravotní a sociální péči.

Evropa – Studie odhaluje dopad psychosociálních rizik v práci
Výzkum financovaný Evropským odborovým institutem poprvé umožnil odhadnout počet případů deprese a kardiovaskulárních onemocnění a počet úmrtí na ně, které lze přímo přičíst vystavení psychosociálním rizikům v práci. Studie se týká 35 evropských zemí. Tento nový výzkum se zaměřil na pět psychosociálních rizik v práci: pracovní zátěž, nerovnováhu mezi úsilím a odměnou, nejistotu zaměstnání, dlouhou pracovní dobu a šikanu. Přestože v Evropě byly zjištěny významné společné poznatky, mezi jednotlivými zeměmi byly určité rozdíly: například ve Francii lze 19 % případů deprese přičíst šikaně na pracovišti, zatímco ve Španělsku lze 21 % případů deprese přičíst pracovnímu vypětí.